Údaj o chemickém složení látek poskytuje kvalitativní analýza, která udává, které ionty jsou v roztoku přítomny. K vlastnímu důkazu iontů/složek látky se obvykle používají reakce srážecí nebo komplexotvorné, méně často reakce redoxní nebo protolytické.
Podle množství zkoumané
látky nebo objemu roztoku, který je k dispozici, rozeznáváme metody:
1.
|
makroanalytické
- analyzuje se 0,1 – 1 g vzorku v 10 až 100 ml roztoku;
|
2.
|
semimikroanalytické
- 10 – 100 mg vzorku v 0,1 – 3 ml roztoku;
|
3.
|
mikroanalytické
- 1 – 10 mg vzorku v 0,01 až 0,1 ml roztoku.
|
Klasifikaci činidel provádíme podle toho, s jak rozsáhlým souborem iontů poskytují vizuálně patrnou reakci a odpovídající produkt:
1.
|
skupinová
činidla reagují analogickým způsobem s celou skupinou, analytickou
třídou iontů.
|
2.
|
selektivní
činidla za předepsaných podmínek ( kyselost, koncentrace apod.)
umožňují charakterizovat omezený počet iontů
|
3.
|
specifická
činidla za předepsaných podmínek a způsobu provedení reakce dokazují
přítomnost jediné sloučeniny nebo iontu.
|
Před vlastním důkazem je zjistit vzhled vzorku. Většinou se jedná o vodný roztok, pak je vhodné zjistit jeho pH. Důvodem je:
- silně kyselý roztok (pH < 2) nemůže obsahovat anionty, které se v kyselém prostředí rozkládají (např. S2O32-, NO2-, SO32-, CO32-, CN-). V kyselém roztoku vedle sebe nemohou existovat současně silnější oxidovadla (např. MnO4-, Cr2O72-, NO2-, Fe3+) a redukovadla (např. S2-, SO32-, I- ). |
- silně zásaditý roztok (pH > 8) nemůže obsahovat kationty kovů, které tvoří nerozpustné hydroxidy. Silně zásaditý roztok po určitém čase obsahuje vždy anionty CO32-, které v něm vznikají absorpcí vzdušného CO2. |
Při provádění reakcí jsou v praxi využívány:
1.
|
pravidla o rozpustnosti |
2.
|
zákonitosti průběhu reakcí vyplývající z postavení prvku v elektrochemické řadě napětí |
3.
|
zákonitosti průběhu reakcí vyplývající z klasického sulfanového dělení kationtů |
Reakce kationtů jsou uvedeny postupně po skupinách periodického systému
I.:
Li, Na, K, Rb, Cs, (NH4+)
|
III.:
Sc, Y
|
IV.:
Ti, Zr, Hf
|
|
V.:
V, Nb, Ta
|
|||
XIII.:
B, Al, Ga, In, Tl
|
XIV.:
C, Si, Ge, Sn, Pb
|
XV.:
N, P, As, Sb, Bi
|
XVI.:
O, S, Se, Te, Po
|
XVII.:
F, Cl, Br, I
|
Reakce aniontů jsou rozděleny do tříd na základě rozpustnosti jejich barnatých a stříbrných solí.
I.
třída – jejich barnaté soli jsou nerozpustné, stříbrné
soli jsou rozpustné ve vodě nebo zředěné kyselině dusičné
|
I.A
třída: sraženina jejich barnatých solí je nerozpustná
ve zředěné kys. octovéSO42-, SO32-,
S2O32-, F-, IO3-,
CrO42- (SiF6)2-, Cr2O72-,
P2O74-)
|
I.
B třída: sraženina barnatých solí je rozpustná v kys.octové
PO43-, CO32-, BO2-,
SiO32-, (AsO33-, AsO43-)
|
|
II.
třída - sraženina jejich stříbrných solí je nerozpustná
ve vodě a zředěné HNO3- barnaté soli od těchto aniontů
jsou rozpustné - Cl-, Br-, I-,
CN-, SCN-, S2-
|
|
III.
třída - barnaté i stříbrné soli těchto aniontů jsou
rozpustné - NO2-, NO3-,
ClO3-, ClO4-
|
Kontrolní testy: