I. Li, Na, K, Rb, Cs a kationt amonný (NH₄⁺)

Soli alkalických kovů jsou stálé, tuhé látky iontové povahy, většinou dobře rozpustné ve vodě. Jsou-li v tuhém stavu bílé, rozpouštějí se na bezbarvý roztok, pokud jsou barevné je výsledné zbarvení roztoku určeno barevným aniontem. Jedná se o prvky vysoce elektropozitivní, zásaditost oxidů/hydroxidů stoupá od lithia k cesiu. Přítomnost alkalických kovů ve vzorku se dokazuje obvykle charakteristickým zbarvením nesvítivé části plamene kahanu.

Reakce Li⁺

• lithné soli barví plamen karmínově červeně (video)
• roztok alkalického fosforečnanu sráží bílý fosforečnan lithný (obr.)

Reakce Na⁺

• sodné soli barví plamen intenzivně žlutě (video)
• roztok hexahydroxoantimoničnanu draselného pomalu sráží ze slabě alkalického prostředí bílý hexahydroxoantimoničnan sodný (reakce, obr.)

Reakce K⁺

• draselné soli barví nesvítivý plamen tlumeně fialově (dobře viditelné přes sklo barvené kobaltem) (video)
• kyselina chloristá (event. chloristany) pomalu srážejí bílý chloristan draselný (reakce, obr.)
• nadbytek kyseliny hexafluorokřemičité vylučuje bílou rosolovitou sraženinu hexafluorokřemičitanu didraselného (reakce, obr.)
• působením hexanitrokobaltitanu trisodného se ve slabě kyselém prostředí vyloučí žlutý hexanitrokobaltitan tridraselný (reakce, obr.)

Reakce NH₄⁺

• pomocí silné báze (hydroxid alkalický, oxid vápenatý, apod.) se ze solí amonných uvolňuje plynný amoniak, který lze dokázat např. čichem (opatrně!!!) nebo změnou zabarvení ovlhčeného lakmusového papírku (reakce, obr.)
• působením Nesslerova činidla (roztok KOH + K₂[HgI₄]) se sráží hnědočervený jodid-nitrid rtuťnatý, v roztoku zůstává KI. Je-li koncentrace amonných iontů malá dochází pouze ke zbarvení roztoku do hněda či žlutooranžova) (reakce)