XII. Zn, Cd, Hg

Prvky skupiny zinku mají stabilní elektronovou konfiguraci s tzv. inertním elektronovým párem. Jediným stabilním oxidačním stavem je +II a je dosažen odtržením ns² elektronů. Tím je dosaženo stabilní elektronové konfigurace tzv. elektronové osmnáctky. Zinek je typickým neušlechtilým kovem s amfoterním chováním, naproti tomu kadmium a zejména rtuť jsou ušlechtilými elementy. Zinek tvoří převážně bílé (bezbarvé) sloučeniny, pro kadmium resp. rtuť je typická tvorba barevných nerozpustných sloučenin. Oxidační stav I u rtuti vzniká vazbou Hg^lI-Hg⁰, kdy vazba mezi oběma atomy je zprostředkovaná elektronovým párem 6s² kovové rtuti a vzniká Hg₂²⁺.

Reakce Zn²⁺

• sulfan (z amoniakálního prostředí) nebo přímo (NH₄)₂S sráží bílý ZnS (reakce, obr.), rozpustný v anorganických kyselinách
• hydroxid alkalický sráží bílý hydroxid zinečnatý (reakce), který je rozpustný v nadbytku činidla na bezbarvý tetrahydroxozinečnatan(2-) (reakce, video)
• amoniak sráží také bílý hydroxid zinečnatý (reakce, obr.), ten je v nadbytku činidla rozpustný na bezbarvou komplexní sůl tetraamminzinečnatou (reakce, obr.)
• roztok hexakyanoželeznatanu tetradraselného sráží bílý hexakyanoželeznatan didraselno-zinečnatý (reakce, obr.)

Reakce Cd²⁺

• sulfan sráží z kyselého prostředí žlutý až žlutooranžový sulfid kademnatý, nerozpustný v sulfidu amonném, ale rozpustný ve zředěných anorganických kyselinách (reakce, obr.)
• hydroxidy alkalických kovů srážejí bílý hydroxid kademnatý (reakce, obr.), nerozpustný v nadbytku činidla (kadmium není amfoterní)
• vodný roztok amoniaku sráží také bílý hydroxid kademnatý (reakce, obr.), který je rozpustný v nadbytku činidla na bezbarvou komplexní sůl tetraamminkademnatou (reakce, obr.)
• kyanid alkalický sráží bílý kyanid kademnatý, v nadbytku činidla rozpustný na bezbarvý tetrakyanokademnatan(2-) (reakce)

Reakce Hg²⁺

• sulfan sráží z kyselého prostředí černý sulfid rtuťnatý (reakce, obr.), nerozpustný ve zř. HNO₃, ale rozpustný v lučavce kráIovské (3 díly konc.HCl a 1 díl konc.HNO₃)
• hydroxid alkalický sráží ve stechiometrii i ve svém nadbytku žlutý oxid rtuťnatý (reakce, obr., video)
• chlorid rtuťnatý reaguje s amoniakem za vzniku bílé sraženiny amid-chloridu rtuťnatého (reakce, obr.)
• jodid alkalický sráží šarlatově červený jodid rtuťnatý (reakce), který se v nadbytku činidla rozpouští na bezbarvý tetrajodortuťnatan (reakce, video), podobnou reakci poskytují i kyanidy alkalické
• po prvém přidání chloridu cínatého k roztoku chloridu rtuťnatého se sráží bílý chlorid rtuťný, v nadbytku chloridu cínatého se vylučuje černá elementární rtuť (v roztoku zůstává chlorid cíničitý) (reakce, obr.)

Reakce Hg₂²⁺

• Pro reakce Hg₂²⁺ je typická disproporcionace formálně Hg^I na Hg^II a HgO: Hg₂²⁺ --› Hg²⁺ + HgO
• sulfanem se sráží z kyselého prostředí směs černého sulfidu rtuťnatého a elementární rtuti (reakce, obr.)
• s chloridy reaguje za vniku bílého chloridu rtuťného (reakce, obr.)
• chlorid rtuťný reaguje s amoniakem za vzniku bílé sraženiny amid-chloridu rtuťnatého a černé elementární rtuti (reakce, obr.)
• jodidem alkalickým se přechodně vytvoří žlutozelený jodid rtuťný (reakce), který v nadbytku činidla (nebo zahřátím) přechází na směs jodidu rtuťnatého a elementární rtuti (reakce). Červený jodid rtuťnatý se rozpouští na nadbytku činidla na bezbarvý komplex tetrajodo-rtuťnatanu (reakce, video)
• hydroxidem alkalickým se vyloučí černý oxid rtuťný (reakce, obr.), který se ale snadno rozkládá na směs (HgO a Hg) (video)
• chroman alkalický sráží červenohnědý chroman rtuťný (reakce)